Budeme mít na chleba i za 25 let?

V sousedním Německu již mnoho let převažuje objem investic nad spořením. Naopak u nás v Česku je situace opačná. Přesto, že dle statistik stavebních spořitelen klesl meziročně počet uzavřených smluv o 34%, vklady v českých bankách stále převyšují objem investic.

Češi stále upřednostňují jakousi jistotu před zhodnocením. Preferují produkty se státním příspěvkem, které jim poskytují pocit bezpečí. Věří, že v bance jsou peníze lépe chráněny. Jaká je ale tato jistota?

Rozebírat celé portfolio vkladových a spořících účtů by zabralo několik hodin čtení. Zaměřím se tedy pouze na ty, které stát podporuje příspěvky.


Stavební spoření. Proč vůbec vzniklo a stále existuje?

Za mého dětství byly byty zpravidla přidělovány. Vstup do družstva také něco stál, ale dal se odpracovat. Tak získali moji rodiče byt nejprve od dopravního podniku, pak od JZD a po 10 letech zase nový od DP.

Po roce 1989 se ale vše změnilo. Dnešní mladí manželé nemají šanci získat vlastní bydlení bez vlastních prostředků a úvěrů. Stát tedy podpořil spořitelny v tom, aby naučili lidi spořit a následně získat výhodný úvěr na své vytoužené bydlení.

Lety se podmínky stavebních spořitelen hodně změnily, ale účel tohoto spoření je stále stejný. I když dnes existují (dle mého názoru) mnohem zajímavější kombinace produktů k dosažení stejného cíle, lidé produkty stavebních spořitelen stále využívají. Pokud jde o bydlení, je to jedna z možností a určitě má stále své opodstatnění. Pro zhodnocení peněz to už ale smysl nedává.

Důvod?

Jedna ze stavebních spořitelen na svém webu říká, že Vaše úspory zhodnotí o 3,2% ročně. Pod čarou podotýká, že tak bude za předpokladu:

a) budete spořit 20.000 ročně po dobu 6 let

b) zapomenete na poplatky a daně.

Abych byl konkrétní, tento příklad jsem spočítal přesně na jejich kalkulačce.

  • Založíte si smlouvu s cílovou částkou 150tis. a 6 let spoříte 1900,-
  • Celkem uložíte 138.300,-
  • Na úrocích získáte 4.322,-
  • Připsané státní podpory budou 13.796,-
  • Za uzavření smlouvy zaplatíte -1.500,-
  • Za vedení účtu po dobu 6 let zaplatíte -2.520,-
  • Státu na daních za vás spořitelna odvede -650,-

Za 6 let tedy můžete vybrat 151.748,-

Jaké je tedy reálné zhodnocení? Za šest let je zůstatek oproti vkladům vyšší o 9,72%. Roční průměr je tedy 1,62%. V případě, že si uzavřete stavební spoření s cílovou částkou 300000 (nejčastěji uzavíráno) zhodnocení bude 1,44% ročně. Delší doba spoření (dosažení vyšší cílové částky) Váš průměrný výnos ještě razantně sníží.

Když si uvědomíme, že “průměrná” inflace v roce 2017 byla 2,5% dojdeme v tomto případě ke zhodnocení cca -1% ročně.

O inflaci někdy příště. Stojí za to ale podotknout, že jde o inflaci průměrnou. Je vypočítána z cen veškerého zboží na trhu. V reálném životě působí na každého jiná výše inflace. Záleží na tom, jaké zboží a služby v daném roce nakupujeme. Většina rodin v ČR jí ale cítí především na potravinách, službách a energiích, kde je průměrná inflace mnohem vyšší.

Pojďme zpět ke stavebnímu spoření. Mě osobně už nedává smysl. Kdo spoření vybere dříve než za 6 let, ztrácí státní podpory a je v těžkém mínusu. Kdo spoří déle, nevydělá také nic. Pokud jde o to hlavní – bydlení, musím být ale objektivní. Chcete-li úvěr bez zajištění nemovitostí na koupi levného bytu nebo rekonstrukci, je stavební spoření dobrá volba. Pro někoho i jediná.

Otázkou ale je, kolikrát jste opravdu čerpali úvěr a kolikrát jste už stavební spoření otočili po šesti letech kvůli státním podporám?


Penzijní připojištění.

Nemůžeme se spoléhat na to, stejně jako u bydlení, že se o nás stát postará v důchodovém věku. To už asi pochopil každý. Zákonodárci to ví nejlépe, proto podpořili vznik penzijního připojištění. Dnešní podoba penzijního připojištění, kde můžeme spořené peníze investovat, konečně dává smysl. Má ale stále svá úskalí.

Státní podpora je pouze prostředek k motivaci klientů, aby spořili celý produktivní život. Když si spočítáme, kolik nám stát přispěje a kolik si vezme na konci spoření ve formě daně, zjistíme, že je to skvělý způsob, jak získat levné peníze od občanů hned dvakrát. Větší část vkladů na “penzijku” je ve formě státních dluhopisů. Stát tedy mnohem více získá, než klientům přispěje. Občan tedy půjčí své těžce vydělané peníze státu, který mu směšný výnos nakonec zdaní. (Většina klientů ze strachu z investic, spoří v konzervativních strategiích. Tedy převážně do státních dluhopisů.)

A pozor! Pokud budete peníze potřebovat dříve, vrátíte státní příspěvky + daň z výnosu.  Nemohu si pomoci, ale celé to na mě působí tak trochu jako tunel.

*Důležitá poznámka! Pokud Vám na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel, výnos je mnohem lepší a takové spoření má určitě smysl!


Fondy životního cyklu.

Jedna z možností dlouhodobého investování. Především pro investory, kteří se nechtějí o nic starat. Jak je patrno z názvu, můžeme si nastavit dobu spoření, částku a formu rizikovosti pro několik různých životních situací.

  • Např. Tvořím rezervu dětem na bydlení, studia apod. Vím, že to bude cca za 20 let. Nastavím si program tak, aby po dobu 10 let vydělával maximum a zbylých 10 let snižoval rizika na minimum, ale stále s pěkným zhodnocením.
  • Chci si vytvořit rezervu alespoň 20% na budoucí bydlení. Zbytek vyřeším hypotékou. Vím, že to chci řešit za 5 let. Nastavím si program tak, abych neriskoval.
  • Chci se zajistit na důchod. Nastavím program na 30 let podobně jako v případě spoření dětem.

V čem je rozdíl oproti spoření?

  • Mohu se kdykoli rozhodnout své plány zcela změnit. Peníze vyberu dříve nebo investuji o několik let déle.
  • O svých penězích rozhoduji jen já. Kam je investuji, kolik investuji a jak s nimi do budoucna naložím, mohu kdykoliv měnit podle momentální životní situace.
  • Po třech letech investování neplatím žádné daně ze zisku.
  • I na pětiletém horizontu mohu bez problémů překonat inflaci.
  • Mohu investovat v cizích měnách.
  • Neriskuji znehodnocení mých peněz v případě měnové reformy, důchodové reformy a podobných zásahů státu (umělé zvyšování inflace).
  • O mé peníze se starají odborníci, jejichž výnos je závislý na mém výnosu. Proto se snaží, abych vydělal co nejvíce.

Poplatky spojené s investováním, jsou v případě správně zvolené strategie zanedbatelné. Pokud někdo prodělá, není to chyba investičních společností. Je to jen špatným rozhodnutím investora ve špatnou chvíli.


Máme se ještě hodně co učit. Základy finanční gramotnosti by měly být povinným předmětem na základních školách. Na to si ale musíme ještě nějaký čas počkat.

Hodně lidí se honí za penězi a užívá si život právě teď. Je to v pořádku. Žít se má teď a tady. Se stále se vyvíjejícími technologiemi ve zdravotnictví, tu ale můžeme být hodně dlouho. Proto si myslím, že na budoucnost je třeba brát zřetel. Ceny zboží, nemovitostí, energií, zdravotnictví a podobně, stále porostou. Bylo tomu tak vždy a stále bude.

Je to už tak trochu klišé, ale musím to závěrem zmínit.

  • Kolik stál běžný byt ve Vašem městě před 25 lety a kolik stojí dnes?
  • Kolik stála škodovka a kolik stojí dnes?
  • Kolik jsme platili za elektřinu měsíčně a kolik platíme dnes?
  • Kolik budeme za jídlo, energie, léky a služby platit za dalších 25 let?

Dnes je 1milion korun stále dost peněz. Jak dlouho s ním ale vydržíme v důchodu? Pokryje výnos našeho penzijka nebo stavebka rozdíl v cenách dnes a za 25 let? Opravte mě, jestli se mýlím, ale jsem si jistý, že ne.

 

Inflace

Vliv inflace na ceny zboží  (Nikdo nezná ceny za 25 let. Proto tak velký otazník.)

 

Dlouhodobé spoření není jen o výnosech, ale především o zachování hodnoty peněz. Proto je třeba investovat peníze tam, kde cena roste. Tedy do zdravotnictví, do energetických firem, do komodit a v neposlední řadě do technologií, které porostou stále rychleji.

Bojíte se investic? Bojíte se krize? Pak je nasnadě má poslední otázka. Kdo spíše přežije krizi? Banka, která je závislá na vládních rozhodnutích, nebo společnost, která prodává své výrobky více jak 50 let po celém světě?


Pokud si chcete sami spočítat, kolik budete mít na své plány a kolik je třeba ukládat pro splnění Vašeho cíle, vyzkoušejte kalkulačky na mém webu. Stačí kliknout na tento odkaz: http://jjinvest.cz/kalkulacky

Už při rozdílu 1% při investici na 20 let uvidíte zajímavé rozdíly.

A co říci na závěr?

Jen malá rada. Chcete-li mít na chleba i za 25 let, svěřte své úspory do rukou odborníků a nedejte na rady úředníků. Vyplatí se to.

 

Jiří Jung

www.jirijung.cz

 

Finanční a investiční poradce. Aktivní reprezentant společnosti World Ventures ČR
Komentáře